Přehledná interaktivní mapa.

Kalendář
listopad 2017
TPoÚtStČtSoNe
44
1
2
3
4
5
45
6
7
8
9
10
11
12
46
13
14
15
16
17
18
19
47
20
21
22
23
24
25
26
48
27
28
29
30
Počasí

Začínáme

1. července 2017

pict

Video o Tolštejnském panství

 

 

jste zde: czeVýletyDěčín

Děčín

1.9.14 9:18 | admin | 2225x

V kotlině na obou březích Labe se nachází nejníže položené město České republiky Děčín. Díky své poloze je nazýván bránou severních Čech. 

Pokud dáváte přednost turistice, tak se zde nachází turistické cesty a městské procházkové okruhy.

 

Na skalním ostrohu najdete dominantu města barokně-klasicistní zámekBěhem staletí sloužil
jako opěrný bod českého knížete, vojenská pevnost či sídlo několika významných rodů. Návštěvníci se mohou projít bývalým apartmá majitele zámku, potěšit se krásným výhledem na město a nechat se okouzlit neopakovatelnou atmosférou Růžové zahrady.

Bližší informace o otevírací době a vstupném:
 
 
Zoo Děčín
Ihned oproti zámecké skále na levém břehu Labe se rozprostírá pískovcový masiv Pastýřské stěny s vyhlídkovou restaurací, lesoparkem a zoologickou zahradou. 
 
Otevírací doba Zoo:
Květen - srpen 8:00 až 19:00
Září - říjen, březen - duben 8:00 až 18:00
Listopad - únor 8:00 až 16:00
 
 
 
Expozice Rajské ostrovy
Jsou oddělenou expozicí děčínské zoo. Vznikla na místě bývalé noční zoo Sulawesi. Prohlídka je stylizovaná jako cesta kolem světa, při které lze poznat korálové útery, mangrovové pobřeží, tropické pralesy a polopouště. Pokud jste navštívili zoo, můžete se sem jít podívat "zadarmo" vstup je v ceně.
Otevírací doba je denně od 9:00 do 19:00, jen v zimní sezóně pouze do 18:00.
V hlavní sezóně od května do srpna zaplatíte za dospělého 60 Kč, děti, studenti a důchodci pouze 40 Kč. Ve vedlejší sezóně je vstupné o 10 Kč levnější.
 
 
 
 
Zámek Jílové u Děčína
Postupem času tato  tvrz prošla několika přestavbami v renesanční zámek. Od roku 2000 je zámek v majetku města Jílové, které začalo s kompletní rekonstrukcí. Od května roku 2005 byl znovu otevřen zámek pro veřejnost. Doporučujeme Vám spojit prohlídku renesančních prostor a bývalých pokojů rodu Thunů s návštěvou  krásné zámecké zahrady.
 
K zámku se dostanete z Mírového náměstí, kde se vydáte podél městského úřadu po dlažděné cestě přímo k zámku (cca 50 m).
Navštívit ho můžete červenec - srpen: út - ne 10:00-17:00; červen a září: so, ne, svátky 10:00 -17:00.
 
 
Děčínský Sněžník
Ve výšce 723 m.n.m. nad městem Děčínem, na nejvyšší stolové hoře v zemi se nachází rozhledna Děčínský Sněžník, nesoucí stejného jména jako samotná stolová hora. Děčínský Sněžník Vás upoutá jak  svým okouzlujícím výhledem na Lužické hory a Česko-Saské Švýcarsko, tak zejména pro své unikátní proudění vzduchu. Díky termickým stoupavým  proudům kolem stolové hory se zde mísí proudy vzduchu až od Severního moře, pro jejichž blahodárné účinky bývá toto místo nazýváno "Větrné lázně".
Provozní doba:
duben/říjen Po-Ne 10-17h
listopad/březen Po-Ne 10-16h.
 
kontakt: 603923139
 
Děčínský Pivovar
Stylová česká restaurace s příjemným posezením v nekuřáckém prostředí původních pivovarských sklepů, menu založené na tradičních recepturách a poctivé děčínské pivo z  minipivovaru.

Co na vás čeká?

- Vynikající česká kuchyně

- Čerstvé domácí pečivo a vlastní dezerty

- Pokrmy a pochoutky připravované z čerstvých ingrediencí

- Poctivé děčínské tankové pivo z našeho minipivovaru

- Nejkratší cesta piva z pivovaru na výčep dodává našemu pivu lahodnou a říznou chuť

Otevírací doba:

 Pivovar         9 – 20 (Po – Ne)

 Supermarket 8 - 21 (Po - So), 8 - 21 (Ne)

 Restaurace   10 - 22

 

Sofijská 2/3, Děčín VI-Letná
405 02 Děčín

GPS: 50°46'19.179"N, 14°11'35.838"E

tel.:  412 535 455 
e-mail: 
info@centrumpivovar.cz

Pivovarská restaurace - rezervace: tel.: 777 577 918,

e-mail: info@pivovarskarestaurace.com

Bližší informace naleznete na  www.pivovarskarestaurace.com

 

Slavné vily v Děčíně

Villa Elbhof - Labský dům

Umístění vily:  Teplická 3, čp. 348, Děčín-Podmokly

Architekt vily:   Philipp Stuchlik

Výstavba vily:  1865

Přestavby vily: 1907 a 1936

 

Dominantní stavba Villy Elbhof, dodneVilla Elbhofs známá v českém překladu jako Labský dvůr, zakončuje strmou podmokelskou ulici Prokopa Holého na křižovatce s ulicí Teplickou. Regionální literatura často zasazovala vznik domu nesprávně do roku 1907. Objekt byl však postaven téměř o čtyřicet let dříve. Prošel náročným stavebním vývojem od standardní neorenesanční vily po šestipodlažní obchodní a obytný dům, který si však udržel pojmenování vila. Děčínský civilní inženýr Philipp Stuchlik vyprojektoval Villu Elbhof v roce 1865, vila je proto jedním z nejstarších domů v centru Podmokel, vzniklém zejména na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Budova, orientovaná podélnou okapovou stranou k ulici, má jednoduchý obdélný půdorys, ozvláštněný nárožním polygonálním rizalitem, původně vysokou věží. První přestavbu vily v roce 1907 realizoval pro sebe a svou ženu Matildu stavitel Johann Glaser, spoluvlastník významné stavební firmy Hans Herlt a Johann Glaser, která vyprojektovala a postavila značnou část secesních činžovních domů v Podmoklech. Neorenesanční třípatrový objekt dočasně přejmenovaný na Villu Glaser byl podle projektu navýšen o patro. Zároveň byla zobytněna půda a odstraněna jehlancová střecha nárožní víceboké věže. V interiéru nechal Johann Glaser vybudovat velkorysé bytové jednotky, na každém patře dvě. V interiérech se z té doby dodnes zachovalo mnoho kvalitních řemeslných detailů a prvků. Další přestavbou prošel Labský dvůr těsně před druhou světovou válkou v roce 1936. Projekt vytvořili bratři Emil a Josef Hiekeovi, architekti a stavitelé v Podmoklech. Zvětšili obytnou plochu vily o další patro a provedli nízkou půdní vestavbu, kterou osvětluje velmi současně působící podélný pultový vikýř. Mansardovou střechu nahradili valbovou. I přes snahu omezit neorenesanční tvarosloví a objekt co nejvíce zjednodušit, zachovali rytmus fasády. Nechali však odstranit štít nad třípodlažní arkádou na východní straně uličního průčelí. Pískovcové balustrády nahradila rozvíjená pásová kovová zábradlí. Také tradiční štukovou fasádu vyměnili za moderní, pískem probarvenou cementovou omítku. Rozvržení interiéru se během přestavby v roce 1936 vlastně nezměnilo. Jen ve čtvrtém podlaží vznikl vzdušný byt s tvarově úspornými dobovými prvky (zachovaly se např. dveře s kováním) a vstupem na střechu rizalitu, s jedinečnou vyhlídkou na město.

 

Rodnerova vila

Umístění vily:  Rosselova 14, čp. 634, Děčín-Podmokly

Stavebník vily: Franz Rodner

Architekt vily:   Rudlof Seidel

Výstavba vily:  1906 

 

Vila č.p. 634 v Podmoklech (původně samostatném městě na levém břehu Labe, za druhé světové války připojeném k Děčínu) patří do souboru vil na jižní straně vysokého masivu Pastýřské stěny, které jsou významnou součástí podmokelského panoramatu. Díky výstavbě železnice a rozvoji průmyslu se Podmokly v polovině devatenáctého století z malé obce staly velice rychle rostoucím městem s naléhavou potřebou hromadné bytové výstavby. Centrum Podmokel, s činžovními domy, zasazenými přibližně v rozmezí patnácti let do vytýčené šachovnicové kompozice stavebních bloků, je proto téměř zcela vystavěno secesně. Přestože pro vilovou zástavbu kolem Resslovy ulice vznikl zastavovací plán již v roce 1901, realizace jednotlivých domů začala až o pět let později, v rozmezí let 1906–1908. Všechny vícepodlažní vily v Resslově ulici mají členitý půdorys a představují vrcholnou ukázku rychlého přechodu od historizujících stylů k vrcholně secesnímu, respektive modernistickému tvarosloví. Zadavatelem staveb těchto vil byli příslušníci podmokelské elity – továrníci, úředníci, členové vedení města atd., kteří se chtěli svými výstavnými domy vymezit proti dosavadní řadové výstavbě. Pravděpodobně i z tohoto důvodu nezvolili ke stavbě svých vil projektanty činžovních domů v centru. Nová vilová čtvrť je tak unikátním autorským projektem. Všechny stavby vyjma jedné navrhl architekt Rudolf Seidel. A přesto se od sebe zásadně odlišují. Stylově nejstarší stavbu z celého komplexu vil v Resslově ulici si nechal vystavět Franz Rodner jako romantický objekt, inspirovaný neomítanou puristickou architekturou i anglickou individuální výstavbou. Do historizujících momentů se prolíná vegetabilní secesní ornamentika – v nadpraží půlkruhově zakončeného okna v rizalitu je rostlinný motiv s rokem výstavby (1906) a hlavou muže uprostřed. Vliv Anglie je čitelný například i z posazení (krbových) komínů do štítových zdí, v naší stavebRodnerova vilaní tradici bývají komínová tělesa v ploše střechy. Hmotou se však objekt hlásí k secesi, na jeho průčelích již nejsou tradiční architektonické prvky rozmístěny tak, jak jsme z historické architektury zvyklí. Chybí osovost a symetrie. Plochy jsou prázdné, protože chybí patrové římsy a architektonické orámování oken, to je někdy nahrazeno jakoby náhodně se objevujícími kamennými kvádry.

 

Vila Ingeborg

Umístění vily:   Rosselova 7, čp. 702, Děčín-Podmokly

Stavebník vily: Nicolaus Stolferfoth

Architekt vily:   Karl Sänger

Výstavba vily: 1910

 

Dům, situovaný do jižního svahu Pastýřské stěny nad městem Podmokly, je jediným objektem postaveným v Resslově ulici pro podmokelskou elitu mezi léty 1906–1910, na jehož realizaci se nepodílel architekt Rudolf Seidel. Jedná se také o objekt nejmladší. Projektantem modernistické vily se stal podmokelský stavitel Karl Sänger, který je například autorem secesního činžovního domu č.p. 647 v Děčíně-Podmoklech z roku 1906. Stavebníkem domu, nazývaného vila Ingeborg, byl Nicolaus Stolterfoth. Objekt se v uličním průčelí již zcela oprostil od klasického architektonického rozvržení. Ani plocha již není zdobena tradičním secesním vegetabilním dekorem. Směrem do Resslovy ulice vypadá objekt jako drobný, dvoupatrový, se složitým konceptem fasády, která kombinuje tmavě okrovou hladkou plochu a světle okrové masivní vystupující plochy, spojené do převráceného písmene „T". Vpravo nad vstupem chybí obdélné pole s původním názvem: Villa Ingeborg. Výhodná poloha umožnila orientaci domu podle světových stran, aby soukromé pokoje, orientované na jih, měly dostatek světla i vzduchu. Interiér podle autorského záměru obnášel variaci na téma patrové schodišťové haly, v přízemí s krbem, ze které byly přístupné jednotlivé obytné místnosti. Tato vnitřní dispozice byla několikrát změněna, poprvé již v roce 1943 za původního vlastníka architektem B. Ginzelem, který již na počátku dvacátých let projektoval oplocení domu. Po přepažení interiérových prostor vzniklo po druhé světové válce několik bytů, abstraktní vitraje v uličním průčelí tak nyní osvětlují pouze halu, která již není součástí bytových jednotek. Vila byla po druhé světové válce zkonfiskována a přešla pod správu Bytového podniku Děčín, nyní jsou byty v soukromém vlastnictví. Objekt je ve velmi dobrém, udržovaném stavu, přestože není prohlášen kulturní památkou. Ve vnitřní výbavě domu se do současnosti dochovalo mnoho prvků – dřevěné schodiště se zábradlím v hale, dveře s rostlinným motivem, krb v hale, okenní výplně a mnoho dalších. Také obnova objektu proběhla citlivě, podle původní projektové dokumentace.

 

Vila Waldstein

Umístění vily:  Pod Svahem čp. 6, Děčín-Horní Žleb

Stavebník:       hraběnka Františka Waldstein-Wartenbergová

Architekt:         Josef Mocker

Rok výstavby: 1870-1871

 

Vila, postavená pro hraběnku Františku Waldstein-Wartenbergovou v tehdejších lázních sv. Josefa, představuje jednu z raných prací Josefa Mockera (1835–1899), slavného propagátora puristických oprav gotických památek a autora dostavby chrámu sv. Víta. Po studiích na pražském Polytechnickém ústavu nastoupil Josef Mocker na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Zde působil profesor Friedrich Schmidt, který byl odborníkem na gotickou architekturu. Během studií u Schmidta na sebe Mocker mimořádně upozornil, proto v roce 1869 nastupuje do vrchnostenské stavební kanceláře přímo k Thun-Hohensteinům a působí i v jejich hospodářské škole v Libverdě. V letech 1870–1872 mu bylo svěřeno vedení stavby novogotické Thunovské pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu, nyní součásti Děčína, realizované podle Schmidtova projektu. Mocker se podílel i na mnoha děčínských dostavbách historických objektů a v roce 1872 byl hrabětem Františkem Thun-Hohensteinem, (předsedou Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta a pozdějším českým místodržitelem) doporučen jako stavitel pražské Svatovítské katedrály. Ve vedení obnovené katedrální huti sv. Víta v Praze byl až do roku 1899, kdy 12. ledna zemřel. Také zadání vily čp. 6, první samostatnou realizaci po dokončení studia, Mocker získal zřejmě díky Thun-Hohensteinům, protože zadavatelka stavby byla jejich příbuzná. Vila následně prošla několika přestavbami, které se dotýkaly zejména interiérů. Například po první světové válce se interiér upravoval pro manžele Františka Antonína a Františku Thunovy, kteří nechtěli bydlet na děčínském zámku, neboť se Františka nesnesla s tchýní, hraběnkou Marií, rozenou Chotkovou. Po druhé světové válce vila fungovala jako domov důchodců, později se sem nastěhoval děčínský sociální ústav. Exteriér se dochoval v téměř původním stavu, pouze s některými drobnými nevhodnými zásahy. Vila jako stavební typ je pro MockVila Waldsteinera, který se zabýval především rekonstrukcí historických staveb či výstavbou církevních objektů, poměrně neobvyklou záležitostí. Ale i zde lze jasně vyčíst jeho zaujetí pro gotiku – stavba, posazená na vysoké podestě v prudkém terénu nad korytem řeky Labe, upoutává kamenným průčelím z pravidelně opracovaných pískovcových kvádrů i gotizujícím tvaroslovím kamenických detailů a prvků.

 

Brettschneiderova vila

Umístění vily:          El. Krásnohorské 34, čp. 864, Děčín-Nové Město

Stavebník:               Rudlolf Brettschneider

Architekt:                 Emil Rösler

Projektant zahrady: Paul Auber

Výstavba vily:          1924-1925

 

Rodinnou vilu ve stylu art deco včetně interiérového vybavení navrhl pro majitele podmokelské tiskárny Rudolfa Brettschneidera (1867–1933) v letech 1924–1925 architekt Emil Rösler. Dvoupodlažní zděná stavba na půdorysu obdélníku, umístěná ve svažitém terénu v prvorepublikové vilové zástavbě pod děčínskou nemocnicí, na první pohled upoutá množstvím zdobných prvků na nárožích, římsách i v parapetech oken. Například vysazenou deskovou korunní římsu zdobí splétaný motiv, hlavice sloupů kolem oken v přízemí jsou ovlivněny staroegyptským sochařstvím, papyrové nebo lotosové hlavice lze však nalézt i v interiéru, kolem dveřních otvorů. Dominantní zelená břízolitová fasáda spolu se zpodobněním bohyně lovu Diany ve vstupním prostoru symbolizuje loveckou zálibu Rudolfa Brettschneidera. Dispozici interiéru bohatě obloženého tmavě mořeným deštěním vévodí podle vzoru anglických rodinných domů patrová přijímací schodišťová hala, na západní straně jsou orientovány obytné místnosti, východní strana je prosvětlena na výšku obou podlaží čtyřmi úrovněmi vitrají s dalšími loveckými, ale i karetními motivy. Chybějící vitráže nechal nový majitel zcela v duchu původních prvků doplnit vitrážemi s cestovatelským námětem. Také původní majitel Rudolf Brettschneider měl zálibu v cestovatelských, zejména orientálních motivech, jak lze mimo jiné odečíst z dvou postav Asiatů, zakomponovaných do jinak rustikálně pojatého, červeně a moBrettschneiderova viladře malovaného trámového stropu ve schodišťové hale. Dochovaly se i relikty původní kompozice zahrady ve svahu před vilou, která je usazena až v zadní části parcely. Z terasy s originálním dřevěným zábradlím z vyřezávaných stylizovaných kuželek se do zahrady sestupuje dvouramenným schodištěm. Před schodištěm je malý kruhový bazén pro vodní rostliny, parter zahrady ale již zachován není. Objekt nyní vlastní nový majitel, který si je plně vědom výjimečnosti dochování vnitřní interiérové výbavy a proto ji pečlivě podle dochovaných materiálů rekonstruuje, tato vila tak bude jako jedna z mála zachována plně podle původního autorského záměru.

 

Zdroj:

 

PAVLÍČEK, Tomáš. Slavné vily Ústeckého kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2007. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-04-9.

 

Portál cestovního ruchu.  Baner www.oponice-tolstejn.eu
pict
Vyhledávání
pict
Napište nám
Váš email
pictopište prosím znaky do pole
pict
Doporučte nás
Váš email
Adresát

Spodní loga

Tolštejnské panství, webmaster: info@tolstejnskepanstvi.cz

©2012 | Designed by Karel Hybš | Powered on bubilegCMS v4.00L | Licence | Best in Mozilla Firefox Google Chrome